O knize

Vše, co se v knize dočtete, jsem si osahala vlastníma rukama a odchodila na vlastních nohou. Jsou to už stovky návštěv, několik párů roztrhaných rukavic, několik párů znehodnocených bot, znefunkčnelá funkční trička, vybledlé džíny,  drobné úrazy, pár kousanců. A taky endorfiny z pohybu a čiré a bezelstné psí radosti z vycházky a člověčí přítomnosti.

Potkala jsem psy, útulek a lidi

Ivana Pavlisková

Něco o autorce

V padesáti se mi převrátil život, z velkého domu s obrovskou zahradou, kde jsem žila od narození, jsem se přestěhovala do bytu 3+1. Najednou jsem nevěděla, co s časem, pokud nějaký zbyl, jak vyřešit absenci přírody v bezprostřední blízkosti, nevěděla jsem co se sebou.

Nutnost docházet do útulku se postupně změnila na radost. Navíc mi to dávalo i jistý pocit užitečnosti těm chlupáčům aspoň trochu zpříjemnit život. Byť mě mnozí považovali a považují za trochu, mírně řečeno, "střelenou".

Současně s tím jsem začala psát na blogu i-dnes. Jen tak ze života, o svých pocitech, postřehy z výletů, kočičí moudra a samozřejmě, čas od času, i o psech z útulku.

A protože mi kdosi prorokoval v dávných časech, díky mé vášni pro psaní dopisů, že jednou napíšu román, beru tuto prvotinu, jako první stupínek k tomuto nelehkému cíli.

Něco o knize

Knížka má 135 stránek, je v ní 65 fotografií z mého života, ale hlavně z útulku. Na některých se poznají i mnozí venčitelé. Fotografie, některé amatérské, ale některé profi, jsou mé a dalších dvou pejskařek - venčitelek. Fotit pejsky při venčení totiž není někdy nic snadného.

Knihu jsem si vydala vlastním nákladem za ochotné spolupráce, včetně grafického zpracování, tiskárny ELTISK Uherský Brod. Vydáno sdotisky nákladem 500 ks.

Nevím kolik váží, ale vyvažuje mi splnění jednoho snu.

Obsah

Něco o autorce

Předmluva

U nás na dvorku

Pes hlídací

Jsem kočkař

Můj první pes

Bella

Bojar

Bojar a kočky

Dobré časy skončily

Poslední den

Útulek

Hlavu vzhůru, jsem na síti

Jak to chodí v útulku

Začínám venčit

Hlídač

Organizace pro komunikaci?

Chcete mě?

Kousavci a bulíci

Psí jména

Potkala jsem lidi

Venčení veřejnosti? Hlavně děti.

Bojar má nový domov

Lucie

Pravidla venčení v útulku

Socializujeme

Noční venčení

Figurky

Psí guru a výcvik

Člověk je divný tvor

Černá squadra

Nebojíš se těch psů?

Servis pro psy

Legendy a nešťastníci

Kuriozity, aneb to by jeden nevěřil

Útěkáři

Stres

Už jsi zase zpátky?

Když odejdou za Duhový most

Někdy je to trochu adrenalin

Mají se dobře - z nového domova

Konec?

Malá ochutnávka

Můj první pes

Můj? Tedy není to tak přesné označení. To už jsem chodila do práce, mohl to být rok 1991-2. Přišli jsme o psa a byla potřeba sehnat dalšího hlídače. Můj vztah ke psům byl stále chladný, ale dostala jsem za úkol psa sehnat.

Zmínila jsem se před kolegou z práce, že pes nemusí být z ušlechtilého chovu, ale mohl by být černý. Netrvalo dlouho a oznámil mi, že pokud mám zájem, jeho známý má vrh černých štěňat NO. Za 800,- Kč. Bez papírů.

Souhlasila jsem, kolega mi nabídl i odvoz, bylo to asi 40 km daleko. I po těch letech si vybavuji, že jsme tam dojeli, kotec byl na zabláceném dvorku. Fena nevypadala zrovna přátelsky, ale majitel ji zavřel mimo, abych si mohla štěně vybrat.

Věděla jsem houby, jak se mám orientovat, čeho si mám všímat. Nezajímala jsem se, jestli má nějaké očkování, jestli je odčervené. Jen jsem věděla, že to musí být pes, tedy jsem vyselektovala psy, jednoho jsem popadla, zaplatila a jeli jsme do nového domova.

Milé štěně bylo špinavé a neskutečně smrdělo. Celou cestu autem mi sedělo pod nohama na podlaze. Po příjezdu domů jsem dostala vyhubováno, co jsem to dovezla, a milé štěně šlo do vany. To bylo snad poprvé, co mamka souhlasila, že zvíře půjde do lidské koupelny. Černým kožichem navíc hýbaly blechy, tedy se rázně toho úkolu chopila. Já jsem se raději ztratila z očí.

Voňavé a deratizované štěně bylo osušeno a v noci spalo v předsíni, tedy kňučelo v předsíni. Po pár dnech pak už putovalo do boudy a připravovalo se na funkci hlídače.

...........

A ještě kousek

Útěkáři

Těžko říct, jestli se někteří pejsci projevovali jako útěkáři už před svým pobytem v útulku a tato jejich záliba je do útulku dovedla, nebo se u nich choutky na volné procházky projevily až potom.

Pes, který byl v útulku umístěn krátce po tom, co jsem tam začala chodit, se stal jedním z mých oblíbenců, běhavý Garryček. Byl tak trochu blázen. Byl mladý, nevycválaný.

Pobyl v útulku rok, jednou si ho vyhlédla zvláštní skupina lidí a aniž by ho aspoň zkusili venčit, naložili ho do auta a odvezli. Tedy podařilo se ho naložit až na druhý pokus. Napoprvé jim hned za brankou útulku utekl. Ale podařilo se mi ho, kupodivu, na dálku zastavit. Vrátil se.

Za 2-3 týdny se v karanténním kotci objevil černý kříženec labradora. Takových se tam objevuje dost, ale byla jsem si jistá, že je to on. Žádný jiný pes mi, při vstupu do kotce, abych si ho zapnula na vodítko, neskákal tak radostně na záda. Byl vyzáblý, měl nepěkně olysalou srst kolem očí.

Páníci se po týdnu dostavili a podařilo se zjistit, že jim utekl. Mezi řečí jsem vydedukovala, že asi byl uvázaný u boudy a krmili ho nějakými zbytky. Nedivím se mu, že práskl do bot, tedy pacek. Zároveň jsme je upozornili, že kolem očí má možná nějaký ekzém a bylo by dobré to léčit. A hlavně ho dobře krmit. Když ho opět nakládali do auta, řekla jsem, že se vrátí, protože v útulku je mu lépe. A za pár dní byl opravdu zpět. Už ho nikdo nehledal, léčení psa něco stojí.

..........


Křest knihy 5.4.2016

V sále Katolické besedy v Kopřivnici se sešli příznivci útulku, psů a autorky. Vytvořili skvělou atmosféru. Četlo se, diskutovalo se, prodávala se knížka, vystupovali 2 pejsci. Angie, která už toho umí dost a Bella, která se teprve začala před pár týdny učit dog dancing. Povedlo se obojí. Na závěr se něco pojedlo i popilo.

Děkuji všem za účast a pozornost.  A nahlédněte prostřednictvím fotek Moniky Kubalové. Díky za ně.


Pozvala si mě soukromá skupina na prezentaci knížky a autorské čtení. Přímo v lůně Beskyd. S výhledem na Lysou horu. S dešťovou přeháňkou a grilováním. Řeknu vám, to jsou velmi nepříznivé vlivy, které působí na pozornost posluchačů.


Chcete se na něco zeptat? Chcete koupit knížku? Chcete pejska z útulku? Máte zájem o autorské čtení? Napište mi.