Ivana Pavlisková
Potkala jsem psy, útulek a lidi
Téměř do padesáti let jsem tušila jen matně, že existují
psí útulky. Jen náhodně registrujete informace z televize, ale člověk to
nebere vážně, dokud se ho to netýká. Dokud se v útulku neobjevil můj
vlastní pes. Potkali jsme se tam spolu. A potkala jsem tam i jiné psy. A taky spoustu
emocí, svižný pohyb, trochu adrenalinu a občas fajn lidi.
Překvapilo mě a téměř do svých padesáti let bych to od sebe ani nečekala, že jsem propadla kouzlu psů. Třebaže mé setkání s nimi bylo velmi pozvolné a v závěru poněkud drsné. Ve psím útulku.
Pojďte nahlédnout do mé prvotiny, pojďte nahlédnout, jak to chodí ve psím útulku.
Potkala jsem psy, útulek a lidi
Komu je knížka určena?
Všem, kteří mají rádi pejsky. Všem, kteří nelitují času udělat něco mimo svých běžných povinností a zálib. Kterým není lhostejné, že jsou pejsci bez domova a chtějí jim jejich život mezi mřížemi a ploty trochu zpříjemnit. A taky těm, kterým se, tak trochu, převrátil život.
Nebojte, je zde i legrace
Při návštěvách v útulku a venčení vznikají situace různé. Někdy je to i trochu s adrenalinem. Už jste někdy honili po poli pejska, kterého jste viděli jen párkrát? Když nereaguje na jméno, na váš hlas, na nic? A ke všemu není váš?
Máte raději kočky?
Nic si z toho nedělejte. I já jsem "kočkař". Víte, ale i ti psi mají něco do sebe. Na rozdíl od přirozené nespoutané povahy koček vás totiž občas poslechnou. Někteří více, někteří méně. A s piškotem to jde lépe. Je to tedy laický náhled nadšence na psí svět.